Roky na vysoké škole byly občas dole a občas nahoře. Někdy jsem měla chuť to vzdát, obzvlášť, když přišlo na zkoušky u předmětů týkající se účetnictví, daní, nauky o podniku. Ale vždy jsem zatnula zuby a všechny "nepříjemné" předměty splnila.
Rok jsem studovala z domu, protože byla online výuka. Musím říct, že někdy to byla vážně velká výhoda. Člověk měl pak více času na sebe, na domov, na přátele, na manžela, rodinu a také na brigády. Ale z větší části převažovaly chvíle, kdy mi chyběli spolužáci a celý Business Gate Academy.
Teď se možná ptáte na to, co je Business Gate. Gate je coworkingové centrum, kde se přihlašují zadavatelé - reálné firmy a s administrátory vykomunikují zadání, na kterém studenti pracuji po dobu jednoho semestru. Může se stát, že se bude jednat o delší dobu, protože je zde možnost navázat i dlouhodobou spolupráci se zadavateli. A to je v podobě týmů, kdy každý team leader má svých 5 členů, se kterými pracuje. Gate především pomáhá spojit teorii s praxí, studenti vidí to, jak fungují reálné firmy. Většinou se řeší marketingové situace, ale není to podmínkou. Čím je zadání kreativnější, tím je pro týmy lepší.
V Gate budu team leaderkou po třetí. Nedokázala bych si svůj semestr bez Gate představit. Vždy najdu nové přátele, posouvám se v marketingu dál, trénuji nejen své komunikační schopnosti, ale také získávám zkušenost v leaderství. Nemůžu se dočkat na září a na svůj třetí tým!
Určitě znáte období, kdy jste se učili na státnice. A také určitě znáte ty pocity, které se ve vás mísí během chvil, které věnujete učení.
Učila jsem se tři týdny od rána do večera. Během těch dní se mi střídaly různé nálady, a to radost, smutek, uvolnění, strach a pár dní před státnicemi dokonce i pláč. Na této škole mi totiž moc záleží a chtěla jsem ji úspěšně dokončit a další sen by byl splněný.
Tyto dny se neobešly bez našeho milovaného kávovaru, který jsme s manželem dostali jako svatební dar. Ještě, že tak! Nedokážu si představit pít Nescafé pětkrát denně 😄.
Nastal den D, den státnic. Manžel mě vezl do školy autem, dodal mi neskutečnou podporu. Hodinu před zkouškou se mi stupňoval stres a od žaludku mi taky nebylo nejlépe.
Chtěla jsem si dát 15 minut na opakování otázek a hlavně si projet ty, které mi moc nešly. Ale to se bohužel nepodařilo, asistent mě povolal na zkoušku dříve a to mě docela vyvedlo z míry.
Otázky jsem tahala levou rukou, od srdíčka ❤️. Nevím, jestli to tak máte i vy, ale nemám ráda zadní otázky, ty nejlepší jsou vždy hned na začátku a strašně jsem si přála například jedničku nebo klidně i tu dvanáctku, ale ne. Osmnáct a dvacet tři. Okno u zkoušky jsem měla jen jednou v životě, a to u testu z Financí podniku. A teď to okno nastalo po druhé, jak u ekonomie, tak u oborové otázky.
S obhajobou mé bakalářské práce jsem byla spokojena, ale mohla být lepší, kdyby ve mně neplavalo tolik stresu.
Horší byly otázky, na které jsem měla jen pár minutek. Když jsem odešla, aby se komise poradila o výsledku, byla jsem nervózní víc než před tím. Myslela jsem si, že jsem neudělala ekonomii. Zavolali si mě zpět a paní předsedkyně komise oznámila: "Paní kolegyně, mám pro vás pozitivní zprávu." V ten moment se mi začaly tlačit do očí slzičky, ale držela jsem se a vypustila jsem je před školou, když jsem všem volala tu úžasnou zprávu.
Nikdy jsem necítila tak velkou úlevu, jako když jsem stála před školou a v hlavě si opakovala, že jsem dokončila vysokou školu.
Měl pro mě přijet manžel, nechtěla jsem mu volat, jen jsem mu napsala zprávu, že už to mám za sebou a kdy dorazí. Zprávy vyzněly tak, že státnice byly neúspěšné. Chtěla jsem ho v tom chvíli podržet, i když přijel a pak mu říct: "Kecám! Mám to!", ale radost to ve mně nevydržela a musela ven dřív, než jsem ji já poručila. Myslím, že kromě slz měl z toho větší radost než já. Dostala jsem lilie, obrovskou pusu a objetí ve vzduchu 😍.
Další sen s plněný a ještě jeden mě čeká. Uvidíme se, snad, za dva roky na státnicích na navazujícím 🎓.
Žádné komentáře:
Okomentovat